USA

Nabídka zájezdů do USA od NetTravel.cz

Dějiny USA

Archeologické výzkumy dokazují, že první obyvatelé Ameriky přišli na Aljašku ze Sibiře přes Beringovu úžinu během doby ledové před 30 000 až 10 000 lety a rozšířili se po celém kontinentu. Jejich potomci - Eskymáci a Indiáni - vytvořili širokou paletu společností a kultur. Např. jejich obydlí se od sebe velice lišila: viz kamenné vesnice Indiánů Pueblo na jihozápadě, irokézské vigvamy z kůry nebo bohatě zdobené dřevěné stavby Indiánů ze severozápadního pobřeží.

Pravděpodobně první Evropané, kteří dosáhli Ameriky, byli Vikingové. Existují důkazy, že mořeplavec Lei Ericsson z Grónska se kolem roku 1000 spolu s dalšími usadil v zemi pojmenované Vinland, někde v oblasti mezi Labradorem a New Jersey. Karibskou oblast o 500 let později objevil Kryštof Kolumbus (1451-1512), a omylem ji nazval Zadní Indií a její obyvatele Indiány. Brzy se ukázalo, tato země není Asie, ale nový světadíl, jenž dostal jméno podle Ameriga Vespucciho (1454-1512), jednoho z mořeplavců, kteří následovali Kolumba. Vespucci publikoval o svých objevech široce známou zprávu.

První osadníci byli Španělé a Portugalci. Po několika marných pokusech Sira Waltera Raleigha (1552-1618) v oblasti Roanoke v pozdější Virgínii byla také ve Virgínii roku 1607 zřízena první anglická osada Jamestown. První kolonii v Nové Anglii, Plymouth, založili roku 1620 tzv. Pilgrim Fathers, odpadlíci od anglikánské církve, kteří chtěli založit ideální společnost, nezatíženou politikou. Jenže puritánštější osadníci vybudovali poblíž velkou kolonii Massachusetts Bay. Další jejich osídlení zahrnovalo Maine a New Hampshire, zatímco New Haven a Rhode Island byly založeny odpůrci striktního puritánského režimu. Maryland zase kolonizovali od 30. let 17. století římští katolíci.

Mezitím, v r. 1624, založili Holanďané na ostrově Manhattan prosperující kolonii New Amsterdam. V roce 1664 byla obsazena Brity a přejmenována na New York. V roce 1665 se od něj odtrhla oblast New Jersey. V mnoha ohledech nejúspěšnější z raných kolonií byla Pensylvánie, založená r. 1628 umírněným anglickým kvakerem Williamem Pennem (1644 - 1718). Pensylvánští osadníci udržovali přátelské vztahy s místním obyvatelstvem, dokud Pennův syn nezískal podvodem na delawarských Indiánech velkou část jejich území. Tato část Pensylvánie se později stala kolonií Delaware. Již předtím v roce 1663 byly založeny Severní a Jižní Karolína. Georgia vznikla v r. 1732 jako alternativa vězení pro dlužníky.

Existence těchto kolonií byla v 18. století stále těsně spojena s Británií. Kolonie také měly vzájemnou potřebu bránit se proti Francouzům i proti Indiánům, na jejichž území kolonisté pronikali. Po r. 1763, kdy byli Francouzi konečně poraženi, se začalo vzmáhat hnutí za nezávislost. Kolonie nejdříve odmítaly platit Británii daně. Zákaz britské vlády pronikat do indiánských oblastí za Appalačskými horami společně s hospodářskými sankcemi vyvolávaly kritiku a ta zase vedla k zostřeným opatřením ze strany britských úřadů. Incidenty, jako Bostonský masakr v r. 1770, při kterém bylo britskými jednotkami zabito pět lidí, jen posilovaly Američany v úsilí o samostatnost. V roce 1776 po dvou tzv. kontinentálních kongresech kolonistů byla vyhlášena Deklarace nezávislosti a konfederace 13 kolonií pod názvem Spojené státy americké.

V následující válce o nezávislost vojska amerických dobrovolníků čelila britským oddílům, v nichž bojovali především němečtí žoldnéři. Špatně vyzbrojené americké síly často unikly těžkým porážkám jen díky umění a odvaze důstojníků, jako byl George Washington (1732-1799). Obrat ve válce nastal v r. 1778, když Francie začala vzbouřencům poskytovat vojenskou i finanční pomoc. Narušovala také transatlantické linky přepravující zásoby. Kapitulace britských sil pod vedením Lorda Cornwallise (1738-1805) u Yorktownu v r. 1781 znamenala konec britské nadvlády nad USA, přestože válka definitivně skončila až Pařížským mírem v r. 1783. Americké vítězství bylo ve znamení krutých represí proti silám loajálním s Brity, z nichž většina nalezla útočiště v britské Kanadě. V roce 1787 byla americká buržoazní revoluce dovršena přijetím federální ústavy, v níž byl uzákoněn republikánský systém vlády.

Velká expanze Američanů pokračovala i v posledních letech války. Během několika dalších let se k Unii připojil Vermont, Kentucky, Tennessee a Ohio. V roce 1803 prodala Francie Spojeným státům Louisianu, řídce osídlené území ve středu kontinentu. O rok později vyslal prezident Thomas Jefferson (1743-1826) expedici pod vedením Meriwethera Lewise (1774-1809) a Williama Clarka (1770-1838) prozkoumat nová území na západě. Výprava se vydala proti proudu řeky Missouri, překročila Skalnaté hory a dosáhla pobřeží Pacifiku. Po návratu do Saint Louis v r. 1806 zpráva o její cestě podnítila další osídlování "Divokého západu".

V letech 1812-14 vedly USA další válku proti Britům v Kanadě. Přes americké vojenské úspěchy znamenala válka oslabení. Británie nakonec ustoupila a USA posílily svoji pozici na severu. Nastalo období konsolidace, rychlého růstu měst jako New York, Boston, Philadelphia nebo Charleston (Jižní Karolína).

Roku 1819 bylo Španělsko donuceno prodat Floridu a dále pokračovala expanze na západ. Roku 1848 došlo k anexi Texasu a po následné americko-mexické válce v letech 1846-48 byla připojena Kalifornie, Arizona a Nové Mexiko. Další územní zisky přinesla Gadsdenská smlouva v r. 1853. Roku 1867 byla od Ruska odkoupena Aljaška.

Již od 30. let se na severu rozmáhalo abolicionistické hnutí, usilující o zrušení otroctví, na němž bylo založeno plantážní zemědělství na zaostalejším jihu. Pokračoval i politický boj o nadvládu v Kongresu a jih se více vzpíral centralistickým tendencím průmyslového severu. Přes některé kompromisy v r. 1860 za vlády prezidenta Abrahama Lincolna (1809-65) se 12 jižních států odtrhlo od Unie a založilo Konfederaci. V občanské válce (1861-65) byl Jih přes počáteční úspěchy nakonec poražen a hospodářsky zdevastován. Otroctví bylo zrušeno, ekonomika jihu rekonstruována, ale diskriminace černochů pokračovala ještě celé století.

Kolonizaci západu urychlila výstavba železnic a příliv nových přistěhovalců z Evropy. K osídlení západních oblastí přispívala vidina svobodného života, nových pozemků a ložisek zlata. Přestože realita života v drsné přírodě často znamenala velké rozčarování, vzniklo o Divokém západě mnoho legend. Stinnou stránkou tohoto období americké historie bylo téměř úplné vyhlazení původního indiánského obyvatelstva. Hospodářský rozvoj na severovýchodě pokračoval a industrializace zrodila i první průmyslové magnáty, jakým byl John D. Rockefeller (1839-1937) nebo Andrew Carnegie (1835-1919). Na druhé straně vyvolala rozmach dělnického hnutí.

Již v r. 1823 se USA vyhlášení tzv. Moreovy doktríny prohlásily dominantní mocností v oblasti amerického kontinentu a odmítly jakékoliv vměšování Evropy do záležitostí států Nového světa. USA podporovaly národně osvobozenecké revoluce v koloniích Latinské Ameriky a později i revoluci na Kubě, v jejíž prospěch provedly na ostrov invazi. To vedlo v r. 1898 k válce se Španělskem, ve které USA získaly Kubu, Portoriko, Filipíny a Guam v Tichomoří. Ve stejném roce došlo k anexi Havajských ostrovů.

V roce 1904 prezident Theodor Roosevelt (1858-1919) prohlásil západní polokouli za sféru vlivu USA.

Když v Evropě vypukla 1. světová válka, prezident Woodrow Wilson (1856-1924) vyhlásil neutralitu USA, ale v roce 1917 ho akce německých ponorek proti americkému loďstvu přinutily do války vstoupit. Silný izolacionismus pokračoval i po ukončení války a vedl k odmítnutí USA vstoupit do Společnosti národů - mezinárodní organizace vytvořené pro ochranu územní integrity členských zemí.

Přijetím Volsteadského zákona v r. 1920 byl zakázán prodej alkoholu. Období prohibice však podpořilo nebývalý vzrůst organizovaného zločinu. Hospodářskou konjunkturu 20. let ukončil krach na newyorské burze r. 1929, po němž následovala velká hospodářská krize a sociální bouře nezaměstnaných. Roku 1932 byl zvolen prezidentem Franklin D. Roosevelt (1882-1945), který vyhlásil plán ozdravných hospodářských opatření. Jeho "New Deal" však měl jen omezený úspěch a prosperitu obnovila až 2. světová válka.

Politický vývoj v Evropě 30. let opět podpořil izolacionistické tendence a USA vyhlásily roku 1935 svoji neutralitu. Když vypukla 2. světová válka, USA pouze zásobovaly Británii a Francii zbraněmi. Spory o účast ve válce se táhly až do konce roku 1941, kdy Japonsko zaútočilo na vojenskou základnu Pearl Harbor na Havaji, zničilo tichomořské loďstvo a vtáhlo tak USA do války. Americký průmysl velkým dílem přispěl ke konečnému vítězství v Evropě i v Pacifiku, jež bylo završeno použitím první atomové bomby proti Japonsku a jeho následnou kapitulací.

V poválečné době USA stanuly v čele západních států ve studené válce proti Sovětskému svazu. Programy finanční a hospodářské pomoci, jako známý Marshalův plán, pomohly rekonstruovat západní Evropu a Japonsko a vytvořit protiváhu komunistické expanzi (vytvoření paktu NATO v roce 1949). Jak se stupňovalo napětí studené války a v souvislosti s válkou v Koreji vyvstávala hrozba třetí světové války, pociťovaly hrozbu komunismu i USA. To vedlo na začátku 50. let k politickým čistkám pod vedením senátora Josepha McCarthyho (1909-57).

Následující období hospodářské prosperity připravilo cestu liberálním koncepcím prezidenta Johna F. Kennedyho (1917-1963). Nicméně v zahraniční politice Kennedy schválil plán nevydařené invaze na Kubu a zabránil Sovětskému svazu instalovat na ostrově jaderné zbraně. Zavázal také USA k ochraně Jižního Vietnamu před komunistickou invazí ze severu. Po zavraždění Kennedyho vyústil konflikt v Indočíně ve vleklou vietnamskou válku, která skončila politickou porážkou USA a stažením amerických jednotek z Vietnamu v r. 1974.

Přesto v tomto období byly USA na čele světové vědy a techniky, jak dosvědčil jejich kosmický program a přistání na Měsíci v r. 1969. V tomto období také vrcholil boj za lidská práva amerických černochů, v jehož čele stál Martin Luther King (1929-68). Korupční skandál, který byl odhalen během aféry Watergate, vedl v r. 1974 k rezignaci prezidenta Richarda Nixona (1913-94) a znamenal rozsáhlou společenskou krizi.

V 70. letech byla pozice Ameriky otřesena ekonomickou recesí, která vznikla zejména v důsledku ropné krize na Blízkém východě. Úspěšná restrukturalizace vedla k hospodářskému oživení 80. let, které bylo na jejich konci opět vystřídáno celosvětovou krizí a dalším konfliktem na Blízkém východě. V roce 1990, poté co byl Kuvajt napaden Irákem, zahájily USA vojenské operace na Středním východě. Počátkem roku 1999 jednal Senát o možném impeachmentu prezidenta Clintona, obviněného ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a ze lži pod přísahou během vyšetřování soukromé aféry.

Užitečné informace o zemích:   Gran Canaria   Tenerife   Velká Británie   Rakouské Alpy   Nizozemsko   Bulharsko   Kapverdské ostrovy   Rusko   Slovensko   Slovinsko   Švýcarsko

Aktuální nabídka zájezdů od Net Travel.cz

ORLANDO/KISSIMMEE - New Dawn USA  - Florida Doprava : Vlastní    Strava : bez stravy Termín od 6.12.2008   7 dní   2065,-

ENGLEWOOD - Palm Manor Resort USA  - Florida Doprava : Vlastní    Strava : bez stravy Termín od 2.5.2009   7 dní   2217,-

ORLANDO/KISSIMMEE USA  - Florida Doprava : Vlastní    Strava : bez stravy Termín od 6.12.2008   7 dní   2321,-

DAYTONA/PALM COAST USA  - Florida Doprava : Vlastní    Strava : bez stravy Termín od 6.12.2008   7 dní   2422,-

ORLANDO/DAVENPORT USA  - Florida Doprava : Vlastní    Strava : bez stravy Termín od 3.1.2009   7 dní   2484,-

ORLANDO/KISSIMMEE USA  - Florida Doprava : Vlastní    Strava : bez stravy Termín od 17.1.2009   7 dní   2730,-

CAPE CORAL USA  - Florida Doprava : Vlastní    Strava : bez stravy Termín od 2.5.2009   7 dní   3422,-

CAPE CORAL/LEHIGH AC - Seashell USA  - Florida Doprava : Vlastní    Strava : bez stravy Termín od 10.1.2009   7 dní   3575,-